Co se děje I: Aktuality ze světa udržitelné energie

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) ve své nové souhrnné zprávě předpokládá, že cíl 1,5 stupně lze jen stěží splnit. Je pravděpodobné, že již v příštím desetiletí bude překročena. V současnosti je průměrné oteplení 1,1 stupně ve srovnání s předindustriální úrovní. Jedno poselství zprávy zní: „Financování, technologie a mezinárodní spolupráce jsou zásadními předpoklady pro urychlená opatření na ochranu klimatu.

Předseda klimatické konference COP28 a ministr energetiky Spojených arabských emirátů sultán Ahmed Al Jaber prosazuje elektrifikaci nebo zachycování uhlíku v podnicích. Kromě toho by se mělo pracovat na dosažení čistých nulových emisí metanu do roku 2030. Zaměřuje se zejména na oblast působnosti 3, která pokrývá všechny emise v hodnotovém řetězci společností – včetně emisí z využívání fosilních produktů, jako je ropa a plyn.

Podle Evropského parlamentu by všechny budovy v EU měly do roku 2033 dosáhnout střední třídy účinnosti a podle toho by měly být renovovány. Jen v Německu očekává Kreditanstalt für Wiederaufbau (společnost pro úvěry na rekonstrukci) požadavek na financování ve výši 254 miliard eur. Usnesení bylo kritizováno mnoha způsoby. Není jasné, z jakých zdrojů se mají potřebné částky zajistit.

Evropská komise dává k dispozici 800 milionů eur na zřízení vodíkové banky. První pilotní aukce na klimaticky neutrální vodík se mají konat v rámci zákona Net Zero Industry Act. Vybrané projekty získají dotaci. Kromě toho se EU v revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED III) dohodla na výrazném zvýšení evropského cíle pro obnovitelnou energii do roku 2030 – z 32,5 na 45 procent, se závaznými cíli pro příslušná odvětví.

Podle Spolkové agentury pro životní prostředí Německo loni snížilo své emise skleníkových plynů o 746 milionů tun (minus 1,9 procenta) a dosáhlo tak svého klimatického cíle. Emise výrazně klesly zejména v průmyslu. Hlavním důvodem bylo snížení výroby v důsledku zvýšených nákladů na energii v důsledku války na Ukrajině. V energetice však emise vzrostly o 4,4 procenta. Podíl uhelné elektřiny se podle Spolkového statistického úřadu oproti předchozímu roku zvýšil o 8,4 procenta na 33,3 procenta. Výroba elektřiny ze zemního plynu klesla o 11,3 procenta. Také jaderná energie dodala podstatně méně. Elektřina z bnovitelných zdrojů naopak vzrostla s podílem 46,3 procenta.

Akademie věd Leopoldina vyzývá německou vládu, aby zpřehlednila rámcové podmínky pro investice do energetické transformace a byla otevřenější vůči novým technologiím. Kladou důraz zejména na rozšíření vodíkové technologie. Vodík by se měl vyrábět tam, kde jsou zvláště příznivé podmínky pro fotovoltaiku a větrnou energii. Leopoldina ve smyslu řízení uhlíkového cyklu sází také na technologie a opatření k odstranění CO2 z atmosféry.

Manažerská poradenská společnost McKinsey varuje, že rozšíření obnovitelných zdrojů samo o sobě nemůže zajistit stabilní elektrickou síť v Německu. V roce 2030 by v době špičkového zatížení nastal výpadek výkonu až 30 gigawattů. McKinsey jmenuje tři protiopatření: Dovoz elektřiny, skladování v bateriích a pokračující provoz uhelných elektráren.

Německo si vede špatně v mezinárodních srovnáních nákladů na elektřinu a vodík. Vyplývá to ze studie společností Frontier Economics a IW Consult zadané think-tankem Dezernat Zukunft. I za optimistických předpokladů bude Německo v průběhu dekarbonizace stále čelit poměrně vysokým nákladům na energii. V důsledku toho přemístění tvorby hodnoty do zahraničí přináší firmám nákladové výhody.

Německé plynovod jsou vhodné pro přepravu vodíku.Vyplývá to ze studie Německé technické a vědecké asociace pro plyn a vodu (DVGW). Upgradovat nebo vyměnit by bylo potřeba pouze jednotlivé části sítě.

Za německé účasti má v západoafrické Mauritánii vyrůst velký závod na výrobu zeleného vodíku. Developer projektu Conjunkta hovoří o kapacitách elektrolýzy až 10 gigawattů. První export, rovněž do Německa, je plánován na rok 2028.

Dánsko začalo ukládat CO2 pod dánskou částí Severního moře. Wintershall, Dea a Ineos spolupracují na projektu Greensand. Dánský ministr pro klima Lars Aagaard: „Půda v Dánsku nabízí možnost ukládat podstatně více CO2, než kdy sami vyprodukujeme.“ Dánsko je tak po Norsku druhou zemí, která nabízí službu likvidace CO2 dalším evropským zemím.

Válka na Ukrajině a západní sankce proti Rusku přinesly na energetickém trhu velké vítěze. Norsko například loni pětinásobně zvýšilo své příjmy z ropy a zemního plynu na 46 miliard eur, které proudily do státní pokladny. Saudi Aramco dosáhlo rekordního zisku 161 miliard amerických dolarů.

Jižní Korea chce vypsat výběrové řízení na elektrárny, které mají fungovat nejprve na šedý vodík a později na zelený vodík. Země plánuje v budoucnu většinu zeleného vodíku dovážet.