Vládní zelená pro zemědělskou zelenou energii!

Česká vláda na svém zasedání 11.10.2023 odsouhlasila důležitý návrh změny zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.

Podstatný je nově navrhovaný § 8a popisující Agrovoltaickou výrobu elektřiny a přináší významné šance pro rozvoj alternativních zdrojů energie.

Agrofotovoltaika je technologie, která spojuje výrobu elektřiny z fotovoltaických panelů a zemědělskou produkci na stejném pozemku. Tato technologie má mnoho výhod, ke kterým patří:

- Snížení emisí skleníkových plynů, protože se využívá obnovitelný zdroj energie a zároveň se zachovává půdní uhlík;

- Zvýšení efektivity využití půdy, kdy se na stejném místě může produkovat elektřina i potraviny;

- Zlepšení kvality plodin, snižuje se stres rostlin způsobený vysokými teplotami, suchem nebo škůdci;

- Snížení nákladů na vodu a energii, díky snížení eroze a výparu a tím i potřeby zavlažování a zároveň se využívá lokálně vyrobená elektřina (např. k výrobě syntetických paliv);

- Diversifikace příjmů - zemědělci mohou získávat příjmy jak ze zemědělství, tak z prodeje elektřiny do sítě;

Agrofotovoltaika jako budoucnost spojení zemědělství a solární energie je stále relativně novým konceptem, ale v některých zemích Evropy se začíná uplatňovat. Například ve Francii, Německu, Itálii nebo Švýcarsku již existují instalace, které prokazují její potenciál a přínosy.

V České republice byla doposud situace poněkud jiná. Zatím neexistovala žádná legislativa, která by upravovala podmínky pro využití této technologie. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vypracovalo studii o možnostech využití agrofotovoltaiky v ČR, která analyzuje její dopady na životní prostředí, ekonomiku a sociální sféru. Podle této studie by mohla být agrofotovoltaika vhodnou technologií pro ČR, protože by přispěla k dosažení cílů energetické transformace, ochrany biodiverzity a adaptace na změnu klimatu. Studie také odhaduje, že by bylo možné instalovat agrofotovoltaické systémy na ploše asi 10 000 hektarů orné půdy, což by odpovídalo asi 1 % celkové plochy orné půdy v ČR. To by znamenalo výrobu asi 1 500 GWh elektřiny ročně, což by pokrylo asi 2 % celkové spotřeby elektřiny v ČR. Studie také uvádí, že by pro tento záměr bylo možné použít různé typy pozemků, jako jsou například vinice, sady, pastviny nebo rybníky. Jedním z klíčových bodů je stanovení náhrad pro zemědělce, kteří poskytnou svou půdu pro instalaci fotovoltaických panelů. Tato náhrada by měla být spravedlivá a zohledňovat nejen částečné ztráty v zemědělské produkci (15-25%), ale také přínosy pro udržitelnost a ochranu životního prostředí.

V České republice v současné době existuje několik pilotních projektů, které zkoumají možnosti využití této technologie na českém venkově. Jedním z příkladů je instalace fotovoltaických panelů nad poli s ovocnými stromy, což zároveň zlepšuje podmínky pro růst plodin. Existuje značný potenciál zejména na jižní Moravě, kde je dostatek slunečního svitu a vhodných plodin pro pěstování pod fotovoltaickými panely.

Vzhledem k rostoucímu zájmu a pozitivním výsledkům pilotních projektů lze očekávat, že agrofotovoltaika bude mít významnou roli v budoucnosti zemědělství a energetiky. Rozvoj technologie a další legislativní kroky budou klíčové pro další růst tohoto sektoru. Agrofotovoltaiku lze potenciálně využít na různých typech zemědělských ploch, včetně polí s plodinami, vinic, sadů a pastvin. Klíčovým faktorem je optimální umístění, které zohledňuje sluneční expozici a potřeby plodin. Pro úspěšné využití agrofotovoltaiky je nezbytné mít dobře promyšlený plán, který zahrnuje technické, ekonomické a agronomické aspekty. Je také důležité zohlednit místní klimatické podmínky a legislativní požadavky týkající se obnovitelné energie.

I v Evropské unii v rámci legislativního procesu probíhají kroky směřující k podpoře agrofotovoltaiky. Evropská komise připravila strategii pro tzv. "Agrivoltaics," která má za cíl podpořit kombinaci zemědělství a solární energie v celé EU. Tato strategie zahrnuje finanční podporu, výzkum a inovace, a harmonizaci pravidel pro agrofotovoltaické projekty v členských státech.

Jedním z hlavních aspektů této strategie je podpora udržitelnosti zemědělství a snižování emisí skleníkových plynů. EU se také snaží zajistit, aby agrofotovoltaika byla dostupná a atraktivní pro zemědělce v různých členských státech.

V Evropě se obor rozvíjí rychle a existují již desítky projektů v různých zemích. Například ve Francii je plánováno postavit do roku 2025 agrofotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu 1 GW. V Německu je podpora vládním programem InnoVET, který poskytuje dotace pro inovativní projekty. V Itálii je agrofotovoltaika součástí národního plánu obnovy a odolnosti, který má za cíl dosáhnout 72 % podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny do roku 2030.

Agrofotovoltaika je tedy perspektivní obor, který může přinést mnoho přínosů pro české zemědělství i energetiku. Je nutné vytvořit stabilní a podnětné legislativní prostředí, které by umožnilo rozvoj této technologie a zajistilo její soulad s ochranou zemědělské půdy a krajinotvornou funkcí zemědělství. Agrofotovoltaika by měla být součástí širší strategie pro transformaci českého energetického systému a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny.